Zuzana Špindlerová – fotbalová rozhodčí

aneb Jaké to je, když na fotbalový trávník vyběhne žena s píšťalkou v ruce.

MS – Jak vás vlastně napadlo stát se rozhodčí?
My máme kousek od domu fotbalové hřiště, v neděli šli vždycky všichni z vesnice na fotbal. Táta hrál fotbal, brácha hrál nebo vlastně ještě hraje fotbal. Táta trénoval, takže jsem se tam chodila dívat na kluky i na ty rozhodčí.

MS – Kudy vede cesta na trávník s píšťalkou nebo s praporkem v ruce?
První je přijít někam na seminář, kontaktovat osobu, která je tomu zasvěcená, to je většinou na internetových stránkách. Pak si uchazeče pozve patřičná komise, potažmo okres a tam mu dá prvotní školení – a pak už ho vystrčí na trávník. Samozřejmě s tím, že je tam někdo z té komise s ním, kdo na něj dohlíží. Kdo mu říká, co by asi měl dělat a jak by to mělo probíhat.

MS – Jako ženě se vám pískají lépe ženy nebo muži?
Z hlediska posuzování přestupků nebo techniky je to lepší u chlapů. Tam je to většinou jasně dané – je to faul, není to faul. U holek je to někdy „drbání“. Mně se osobně lépe pískají muži. Myslím, že tohle řekne tři čtvrtě žen. Když se připravujeme na různá utkání, ať už je to v zahraničí nebo tady, tak musíme pískat holky – s tím nic neuděláme. Ale lépe se mi posuzují chlapi.

MS – Mají k vám muži dostatek respektu?
Jako holka holce řekneme úplně všechno. Některé ženské i ta sprostá slova. Chlapi vám to řeknou také, ale už je tam to: Ty jsi ženská, ty jsi něco méně než já. U některých chlapů to takhle funguje.

MS – Je předpokladem úspěšné rozhodčí určitá hráčská zkušenost?
Já se tomu musím smát. Protože všichni rozhodčí, co znám, vždycky začínali jako hráči, ale pak se zranili nebo toho jako hráči moc nedokázali. Já jsem jediná, kdo nikdy fotbal nehrál.

MS – A je to výhoda nebo nevýhoda?
Já mám hodně cit pro hru, takže je to možná trošku spojené s tím citem. Teď už se do nich vžít dokáži, ale ze začátku jsem to asi moc nedokázala. Teď už asi vím, co udělají, co přijde potom, ale vždycky to tak nebylo – to měli výhodu ti, co dříve hráli.

MS – Pomáhá v rozhodování praxe?
Určitě. Hodně. Jsou i tréninky, třeba v lize nebo na různých seminářích, nás nahrávají na video a kameru a potom to vyhodnocujeme. Takže to určitě.

MS – Do kdy je získaná praxe výhodou a kdy už nastává pro rozhodčího zlomový bod ztráty koncentrace a pozornosti?
Podle mého se rozhodčí učí celou svoji kariéru. Vždycky vás něco překvapí – alespoň mě se to stává a říkám si, co s tím. Chyby ve stáří – třeba my tady na okrese máme pána, kterému je už přes osmdesát a sem tam si jde odpískat nějaké to utkání – tam je to o respektu hráčů.

MS – Začínáte pískat futsal. Daří se vám přechod ze hřiště do haly?
Paradoxně si myslím, že mi hodně pomáhá fotbal. Pískám dlouho, sedmnáct let, díky tomu dokáži posuzovat přestupky i ve futsalu a díky tomu jsem se do toho dostala tak rychle.

MS – Působí na vás pokřiky diváků nebo hráčů?
Už je nějak ani nevnímám. Od diváků vůbec ne a od hráčů, když mi vyloženě neřeknou něco hodně choulostivého, tak si to neberu osobně.

MS – Je lepší si držet odstup? Navázat na komunikaci nebo naopak nereagovat?
Na diváky nereaguji – to nikdy asi. Ale na hráče… Většinou vycítím, ke komu si co mohu dovolit, takže na někoho zareaguji stejným stylem jako on na mě, což ho většinou překvapí. To znamená nějaká nadávka, tak v dnešní době já už mu řeknu to samé. Někdy nereaguji. To záleží na situaci, vycítím, jestli můžu nebo ne.  

MS – Co když se na hřišti objeví někdo, koho znáte?
Je fakt, že jsem teď pískala derby a na jedné straně jsem měla jednoho kamaráda a na druhé druhého kamaráda. A je fakt, že největší neplechu mi tam udělali oni dva. To bylo těžké. Protože ti lidé mě znají a když mi řeknou něco takového ne úplně slušného, tak to není jednoduché.

MS – Pískala jste někdy někoho z rodiny? Bratra, který také hraje fotbal?
To už se mi také stalo. Bylo to snad jen jednou, ještě v dorostech a v mužích také jednou. V dorostencích jsem ho vyhodila, jakože jsem mu dala červenou (po dvou žlutých), naposledy odešel se žlutou a poděkoval mi.

MS – Za víkend zvládáte několik utkání a jste neustále pryč. Má to vliv i na váš osobní život?
Velký. Moc lidí nechápe, že je to koníček, že tomu musíte obětovat, když to tak řeknu, 24 hodin denně. Po své osmihodinové práci (nebo i déle) si jdu zatrénovat, přijedu domů, soboty, neděle na fotbalech – těžko se to skloubí. Nedokážete to vysvětlit druhému, kdo v tom není, že takhle je to normální.

MS – Znáte nějaké manželské páry rozhodčích?
Znám, určitě. Jsou to vlastně dvě moje kolegyně, ty mají rozhodčího. Ti se dokáží v tomhle pochopit.

MS – Pochopit ano, ale už se nevidí vůbec…
Zařídí si to třeba trošičku jinak, ale stejně je to těžké.

MS – Zvládáte přeměnu ženy v rozhodčí?
Mně vždycky říkali, když nic neumíš, musíš aspoň dobře vypadat – takže tím se řídím na každém zápase (smích). Ne, tak teď už mi to problém nedělá, to k tomu patří, musíme vypadat, nechci říci stejně jako chlapi, ale podobně, máme určité předpisy. Myslím, že to nevadí ani jedné z mých kolegyň.

MS – Jdete tedy v pátek k holiči, necháte si udělat nový účes a v sobotu všechno stáhnete do gumiček?
Ano, to je naše úplně normální praxe. Já to takhle praktikuji (smích). Samozřejmě bez nějakého namalování nebo tak.

MS – S vizáží souvisí i samotné oblékání s ohledem na počasí. Na hřišti může být pořádné horko, ale i podzimní plískanice, déšť a zima. Proč se rozhodčí nemohou pořádně obléknout?
Možná je to z toho důvodu, abychom vypadaly dobře. Pokud je zima, i když je mínus, tak si beru jen jedno termo triko jedno a na to dres, ale někteří moji kolegové mají třeba pět vrstev. Ale vypadají pak zvláštně. Já beru, že to k fotbalu patří. Máte mít nějaký styling.

MS – Existuje tedy nějaký předpis zakazující teplou šálu a kulicha?
To určitě. Kulich ne, šála ne, černé rukavice, které vám nevadí ve výkonu držet píšťalku, praporek, OK. Když jste navlečený jako pumpa, máte několik vrstev nebo rolák – to nebudí respekt, nějakou vážnost člověka na hřišti.

MS – Setkala jste se někdy s uplácením rozhodčích?
Já jsem se s tím nikdy nesetkala. Samozřejmě to, že vám někdy přinesou kytku někteří funkcionáři, popřejí vám štěstí ve fotbale, to k tomu asi patří. To, že vám přinesou vodu nebo limonádu, to je fajn, že se o vás postarají. Ale jinak ne. A já, abych řekla pravdu, tyhle kauzy moc nesleduji.

MS – Píská se mírně pro domácí?
(Smích). Ne, tak to také neznám. Na hřištích jsou různí rozhodčí, určitě to není nějaké pravidlo. Možná se to někde v žertu řekne, ale určitě ne.

MS – Může se stát, že si slovním útokem na rozhodčího některá ze stran tak trochu „zavaří“ a vy jim to potom na hřišti vrátíte?
Já jsem sice ženská, ale mstivá nejsem, to jde úplně mimo mě. V ničem se to neodrazí.

MS – Protáhnete zápas, když nějaká strana záměrně zdržuje?
Máte nějaký čas, při nějakých věcech byste měl nastavit, ale záleží fakt jen na tom rozhodčím. Jeden nebo druhý tým může dát za devadesát minut gól, takže proč bych to dělala. Ono také záleží, jaká je situace. Když se schválně courá, tak mu můžete udělit žlutou kartu, můžete ho popohnat nebo to můžete nastavit. Záleží na tom, jak se choval celou tu dobu, jaký je stav zápasu, všechny tyhle aspekty.

MS – Je nějaké pravidlo, které byste změnila?
Mně osobně vadí VAR. Já si totiž myslím, že chybovat je lidské. To že člověk neodpíská penaltu, to se stane, stejně jako hráč špatně přihraje. Protože to mění celou koncepci fotbalu. Jinak co je tam diskutabilní, to může být ruka, protože to se také posuzuje vždycky trošičku jinak. Dříve když se míč dotknul ruky, tak všichni věděli, že to byla ruka. Teď to má více aspektů, aby byla odpískaná. Takže možná ještě ruku.

MS – Co postavení brankáře na brankové čáře?
Vím, že to dokáží gólmani vydržet, že dokáží udělat zákrok, aby se lajny mohli dotknout.  To mi asi nevadí. Je ale možné, že drobný pohyb nemusí čárový rozhodčí zaznamenat.

MS – Je vůbec fyziologicky možné správně posoudit ofsajd?
Myslím, že v některých nižších soutěžích, kde je to o jiné rychlosti, tak tam určitě. Samozřejmě čím jdeme výš, tak je to někdy o štěstí. Pocit a štěstí.

MS – Je nějaký hráčský nešvar, který vám vadí a hráči by si jej mohli odpustit?
Je fakt, že teď jsem se byla dívat na futsalu Plzeň – Teplice, tak to byla trošku komedie. Možná tyhle věci, některé projevy. (Přehnaně bolestivé reakce hráčů na fauly, gesta vůči rozhodčímu a lavičkám soupeře – poznámka MS).

MS – Jste členkou komise rozhodčích. Vzpomenete si na něco zajímavého ze zápisů z utkání?
Hlášku? Na to já jsem špatná – jako na vtipy. Já si to nepamatuji. Ale když si pročítám zápisy, tak mě některé věci pobaví – ale co tam vyloženě bylo, to už nevím.

MS – Máte nějaký nezapomenutelný zápas nebo zápas, kterého si nejvíce ceníte?
Já jsem byla na lajně na různých kvalifikacích nebo jako čtyřka ve čtvrtfinále Ligy mistryň – to jsou takové úspěchy, co se dá vypíchnout. Ve futsale jsem jako první žena pískala druhou ligu tady v republice – tak toho si také nějakým způsobem vážím. Zápas, na který nemohu zapomenout…jsem už asi zapomněla (smích). Je tedy fakt, že když udělám chybu, tak já to vím hned, co jsem udělala špatně. Ale bohužel někdy to zpátky vzít nemůžete.

MS – Dokážete se omluvit nebo chybné rozhodnutí přejdete?
Jo, já dokáži přiznat chybu.

MS – Může mít rozhodčí nějaký svůj favorizovaný klub? Někomu fandit?
Asi může. Kolegové se předhánějí Sparta, Plzeň, Slavia, takové ty různé hecovačky a tak, ale jestli se ptáte, jestli já nějaký mám, tak ne. Já to přeji všem, když jsou slušní nebo když hrajeme nějaké mezinárodní utkání, tak přeji všem českým týmům, ať vyhrají.

MS – Máte nějaký oblíbený a naopak neoblíbený stadion?
Přemýšlím, kde by se mi dobře pískalo. Že bych měla nějaký úplně oblíbený, to asi ne. Naopak – tady musím jmenovat kamarády na okrese v Bolešinech, tam nemám moc ráda to hřiště, protože je malé a úzké. Tam nerada jezdím – ale jezdím tam často (smích).

Fotogalerie Zuzana Špindlerová

3H7A6192
88
Fotogalerie Zuzana Špindlerová
3H7A8251
3H7A9070
72
3H7A2465
Fotogalerie Zuzana Špindlerová
3H7A8242
67
3H7A4032
93
3H7A2546
3H7A6192 88 Fotogalerie Zuzana Špindlerová 3H7A8251 3H7A9070 72 3H7A2465 Fotogalerie Zuzana Špindlerová 3H7A8242 67 3H7A4032 93 3H7A2546

Fotografie ke stažení v plné velikosti

Buďte první, kdo vloží komentář

Přidejte odpověď

Vaše emailová adresa nebude zveřejněna.


*